Ideální svět

7. srpna 2017 v 21:14 | Michaela |  K zamyšlení
Na školním výletě jsme s kamarádkami o volné chvíli využily sluníčka, lehly jsme si na deku a povídaly si. Ani nevím jak, najednou se jejich pohledy a ruce obrátily k mým nohám a začaly všechny zkoumat, že mám jako na nohách vidět ty malé žilky, tudíž čím budu starší, tím ošklivější. Nikdy jsem tomu nepřikládala nějakou důležitost, vím, že moje maminka má podobné a ošklivá rozhodně není. Nepředstavujte si žádné křečové žíly, jde prostě jen o takové ty malé pavučinky na stehnech, a co si budeme, má je každá druhá. Od kamarádek se mě to tehdy docela dotklo, protože o mých nohách, se kterými jsem byla vždycky spokojená, nemluvily nijak hezky, a kdybych měla mluvit o jejich nedokonalostech, myslím, že už by si příště rozmyslely, z čeho si dělají srandu.

Snažím se tím narazit na jednu podstatnou věc, a to že hlavně dívky v dospívání jsou asi nejvíce pozorovány okolím a vystaveny kritickým pohledům ostatních. Každý aby měl obličej bez jediného pupínku, kůži bez celulitidy a dalších "špatných" věcí, hlavně žádnej špek. Jsme ve věku, kdy se naše tělo vyvíjí, a já neříkám, že všechno je pozitivní, ale vždycky se s tím dá něco dělat a nemyslím si, že by se za to měl někdo někomu posmívat, shazovat ho a připravovat o jeho sebevědomí. Je dobře, když si ze sebe někdo umí udělat srandu, ale všechno má své hranice a každý by měl sám posoudit, jestli je se sebou spokojený nebo ne. Důležité je, aby člověk uměl udělat přednost z toho, co má a ne se za to stydět, ovšem je potřeba mít nějakou soudnost. Přijde mi, že v naší generaci jsou ideálem ty holky z instagramu, které mají dokonalý makeup, našpulenou pusu, a triliardu póz, ve kterých ukazují svoje "přednosti". Mám pocit, že bohužel jen málo lidí vidí, že za touhle instagramovou fasádou je také realita, která se od všech těchhle "idylek" výrazně liší. Ta holka má perfektně namalované obočí, dlouhé husté řasy a dokonalou bezchybnou pleť. Kolik lidí ji ale ve skutečnosti vidělo bez té uměliny na xichtě? Proč nemůže zůstat taková, jaká je a dělat ze sebe to, co není? Nemám nic proti líčení, které má vkus a decentnost, jsem proti tomu, co z nás dělá někoho jiného, než jsme. Co je dneska vlastně ideálem krásy? Není to 90 - 60 - 90, ani to, co nám denně v kvantech plivou sociální sítě a média.

Nepotím se 2 hodiny ve fitku, měřím sotva 160 centimetrů, nedržím žádné diety a nemám 30 kilo s postelí. Ale když se na sebe podívám do zrcadla, vidím někoho, kdo pro svoje tělo a vzhled dělá tolik, aby se sebou mohl být spokojený. A v žádném případě se nestydím říct, že se cítím krásná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 michaellazan. michaellazan. | Web | 8. srpna 2017 v 7:30 | Reagovat

Instagramová fasáda je od teď pojem, který si zapíšu do svého pomyslného slovníku! :D Souhlasím s Tebou. Například já.... já sice tlustá nejsem, ale celulitidu a nějaký ten špek mám. Mám krátké a řídké řasy, malý objem vlasů a o bezchybné pleti si mohu nechat jen zdát. Ale mám se ráda, celé prázdniny teď chodím bez make-upu, ani řasenku nenosím a cítím se tak volně! Nemusím řešit rozmazané stíny nebo make-up. Prostě si užívám! I když ve svých 18 a3/4 vypadám na 10... Je to skvělý pocit. PS: hodně štěstí s blogem!

2 v-hlave-osmnactky v-hlave-osmnactky | 8. srpna 2017 v 13:47 | Reagovat

[1]: Ahojda, mám to stejně, za celé prázdniny jsem si řasenku nedala ani jednou a je mi hej, můžu si mnout oči, brečet, jak chci a tak, však chápeš:D
Děkuju ti za podporu, pracuji na dalších článcích a dnes odpoledne vydám další!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama